Ty a demence – dědictví, které svým dětem zanechat nechceš

Znáte Alzheimera? To je ten pán, který schovává starším lidem věci po bytě… říká jeden vtip.

Realita však natolik vtipná není a dopadá na čím dál více lidí. Osobou s Alzheimerem máme i v rodině, a tak mohu být v kontaktu s následky této nemoci. Je to pro mě značnou motivací pro napsání tohoto textu.

Alzheimer totiž neznamená jen to, že nemůžete najít brýle. Je to mnohem horší. Postupně odchází osobnost člověka, až zůstane jenom prázdná schránka. Přestože osoba s demencí žije, dá se říct, že o život již dávno přišla – zejména v pokročilé fázi této nemoci.

Ztrácí se motorické schopnosti, kognitivní schopnosti. Odchází vzpomínky, schopnost postarat se o sebe. Nastává potřeba pečovatelství, a tak je třeba rozhodnout, jak se situace vyřeší.

Jak byste chtěli, aby o vás bylo postaráno, kdyby se vás tato nemoc přímo dotkla?

Nebo si představte svoje rodiče, jak si nezvládají obstarat jídlo, umýt se, ani nic podobného. Co byste dělali? Dali je do ústavu? Najmuli pečovatelku? Anebo se ujali péče sami?

Péče o člověka s demencí je ovšem práce na plný úvazek. Člověk, který si tuto zodpovědnost vezme na starost, se může rozloučit se svým dosavadním životem. Alzheimer si tedy nebere jen brýle a život nemocného člověka, ale bere rovnou životy dva.

Může se to stát každému?

Spousta lidí žije v domnění, že se s tím nedá nic udělat. Postarší lidé kolem mě říkají: „Však se nám to taky může stát, člověk nikdy neví.“

To sice může, ale měl by následovat dovětek: „Pojďme tedy dělat věci, které nám pomohou, aby se nám to nepřihodilo.“

Tento dovětek ovšem téměř z pravidla nepřichází. V mém přímém okolí neexistují starší lidé, kteří by si převzali zodpovědnost za své zdraví – pouze v rámci internetového spojení s „klienty“ se mohu setkávat s aktivním zájem o prevenci. Je to však vzácností, naprostá většina lidí pasivně čeká, co se stane.

Alzheimer není nic přirozeného

Dovolte mi ve vás zanechat názor, že je demence nepřirozenou součástí člověka a že i s pokročilejším věkem by mysl lidí měla zůstávat čistá a funkční. 

To jsem jednak mohl vidět při mém pobytu v Loma Lindě, v Kalifornii (jedno z míst s nejvyšší průměrnou délkou života na Zemi), kde i staří lidé byli soběstační a veselí. To stejné bylo patrné při návštěvě vesnice celkem v džungli v Peru, kde demenci rovněž neznali – nebylo tam nic, co by ji působilo.

Pouze naše „vyspělá“ společnost produkuje takové výsledky, při kterých je demence celkem běžnou záležitostí. V Česku trpí Alzheimerem každý pátý člověk ve věku 80 let. Úmrtnost na Alzheimera se za posledních 25 let v Česku téměř zdvojnásobila. A trend stále narůstá a narůstat bude, dokud se lidé nezačnou měnit.

Co působí tuto nemoc a dá se léčit?

Současná věda nemá moc poznatků o možnosti léčby tohoto stavu. V historii mého studia tématu zdravého životního stylu jsem setkal se studií (kterou se mi nepodařilo zpětně dohledat), kde se podařilo zlepšit funkce mozku zavedením pravidelných procházek. To se ale týkalo pouze raného stádia – první známky zapomínání a mírně zhoršené schopnosti mozku.

Pohyb hraje roli i z preventivního hlediska, čili zařadit alespoň procházky do svého každodenního života je velice vhodné.

Přestože se pohybem dá částečně zlepšit funkce mozku, panuje názor, že zničené mozkové buňky jsou zničené nevratně – o to moudřejší je zaměřit se na prevenci této nemoci. Jak?

Existuje několik faktorů, které přispívají k tvorbě demence. Patří mezi ně:

  • Nedostatek pohybu
  • Nezdravá výživa
  • Vysoký tlak
  • Obezita
  • Cukrovka
  • Vysoká hladina cholesterolu
  • Kouření
  • Alkohol
  • Toxiny
  • Mentální neaktivita
  • Ucpané cévy
  • A na posledním místě i geny

Co je však nutno poznamenat je skutečnost, že každý z těchto faktorů máte možnost ovlivnit nebo vyloučit ze svého života. Nutno však poznamenat i to, že to téměř nikdo nedělá a všední život lidí v současné společnosti podporuje rozvoj většiny těchto rizikových faktorů.

V praxi

Můžete tedy chodit na procházky, jíst zdravě, vysoký tlak si nerozvinout nebo se ho zbavit, to stejné u obezity, cukrovky, cholesterolu, kouření, alkoholu, toxinů… můžete luštit křížovky, cévy lze pročistit…

A geny? Existuje gen (APOE4), který mnohonásobně zvyšuje riziko Alzheimera. Tento gen je však nejčetnější v Nigérii, kde je ovšem nejmenší výskyt Alzheimera na Zemi. Je to dáno zejména tím, že tento gen umocňuje dopady vysoké hladiny cholesterolu na rozvoj této nemoci, což je ovšem něco, s čím se v Nigérii nepotýkají, protože nejedí způsobem, který hladinu cholesterolu zvyšuje. Takže si geny můžete strčit do kapsy. 

Nárůst úmrtí na tuto nemoc není dán tím, že se množí geny, které ji podporují, nýbrž tím, že lidé žijí čím dál tragičtějším životním stylem z hlediska zdraví.

Jak zabít nejvíc much jednou ranou?

Společným znakem společností, kde je Alzheimer vzácností, je rostlinná strava – základ jídelníčku tvoří základní potraviny rostlinného původu – ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné potraviny, ořechy, semínka, aj. Udělat si z těchto surovin chutná jídla není problém.

U této stravy je vzácností obezita a dosahují se pomocí ní nejlepší výsledky v dlouhodobé redukci nadváhy. Je to jediný způsob výživy, u kterého můžete mít přirozenou hladinu cholesterolu pod 150 mg/dl. Tlak se normalizuje nebo zůstává po celý život stejný a je to i jediný dosud objevený vědecký způsob, jak pročistit ucpané cévy (tedy je ani neucpává).

Množství toxinů je u této stravy rovněž nižší, stejně tak se pomocí tohoto způsobu výživy dá vyléčit cukrovka (tedy je vhodný i z hlediska prevence). Člověk má více energie a chce se mu hýbat. Po jídle není unaven a jeho mozek funguje lépe…

Je to výživy plná ochranných látek, jako jsou anti-oxidanty a nejrůznější rostlinné sloučeniny.

Naopak největší vazbu na rozvoj demence má maso, vejce a tučné mléčné produkty.

Je to ve vašich rukou – nezanechejte se s demencí pro svoje děti

Pro někoho je to tedy dobrá zpráva – má velikou kontrolu nad svým zdravím. Přijde mi jako samozřejmost se tomuto tématu věnovat, když může ovlivnit tolik toho nejcennějšího, co máme: zdraví, život + v případě Alzheimera i život člověka, který bude vyžadován coby opatrovník.

Pouhá skutečnost, že je rostlinná strava jediným vědecky podloženým způsobem, jak ucpané pročistit cévy mě osobně vedla k tomu, že jsem k tomuto způsobu výživy překlenul a nyní ho předávám dále.

I vy se tak můžete rozhodnout, jestli chcete mít v mozku (a jinde po těle) cévy, které mívají v hlavě lidé s demencí a které vypadají takto:

A nebo cévy zdravých lidí, které vypadají takto:

Je na vás, jestli tady budete ve stáří čilí a veselí, užívat si se svými dětmi, vnoučaty a pravnoučaty, nebo jestli budete jedním z dalších dětí vašich dětí.

2018-11-15T18:34:26+00:00