Josef Laštovička:

Moje cesta k rostlinné stravě

aneb proč je rostlinná strava
výživou budoucnosti.

Tak jako naprostá většina lidí v naší společnosti jsem se ani já nenarodil do rostlinného způsobu výživy. Nevěděl jsem, co si pod tím termínem představit. Jedl jsem všechno a jedl jsem velice bídně.

Když si vzpomenu na moje předchozí výživové zvyky, tak se vlastně divím, že jsem se mého přechodu ke zdravějšímu životnímu stylu s rostlinnou stravou vůbec dožil. Nyní chápu, že je lidské tělo doopravdy zázrak, když dokáže fungovat na tom, čím ho většina lidí krmí.

Co mě dovedlo ke změně? 

Měl jsem to štěstí, že mě život začal nutit, abych se skrze universitu začal vzdělávat ve výživě. Dost možná mě to zachránilo od větších problémů v budoucnu. Netrvalo dlouho než jsem si  uvědomil, že životní styl, ve kterém jsem žil, byl nefunkční a zastaralý. Že místo něj mohu postavit něco nového a lepšího.

Začalo to, když jsem na universitě studoval vliv výživy na civilizační nemoci. 

Při studiu jsem objevil podstatnou skutečnost: že máme jako společnost tak trochu tragické zdravotní výsledky. Lidé v tom žijí, aniž by si toho všimli. Je to tak častý jev, že ho považujeme za normální. Já jsem to však začal vnímat jinak:

Když cca 80% lidí umře na civilizační nemoci – nemoci způsobené nevhodným životním stylem, znamená to:

1.

Že náš běžný životní styl je nefunkční
a čím dřív ho člověk přestane hájit, tím lépe pro něj.

2.

Že zde existuje obrovský prostor pro zlepšení lidského zdraví.
Aby se však něco začalo dít, lidé se musí začít měnit.
Pokud se věci nezmění, zůstanou stejné – tedy nefunkční. 

 

Zjistil jsem tedy, že zde existuje jakýsi „problém„. Zatím co většina lidí ho zatím ještě nevidí, pro mnoho osob je to v tuto chvíli problém, který je otázkou života nebo smrti. Pro jiné to může být otázkou radosti či smutku, když se v zrcadle dívají na svoje tělo. 

Jako bych slyšel ty mnohé hlasy:

„Kéž by tak existovalo i řešení.“

Tolik lidí se zbytečně trápí a mnohdy si se svojí situací již nevědí rady. Není se čemu divit. Jsme naučeni výživovému stylu, po kterém má více než polovina lidí u nás nadváhu či obezitu. Doba, kdy to znamenalo, že jste bohatí a máte se dobře, je již pryč. Dnes to znamená spíše nejrůznější zdravotní a psychické komplikace.

A to je jen obezita. Chci žít způsobem, který jen toto produkuje v takové míře? Ne, když vím, že existuje řešení na úrovni základních principů.

Při svém studiu jsem se dostal k další důležité myšlence, které nevím proč trvalo přes 20 let, než jsem ji začal brát v potaz:

Při řešení problémů se kterými si nevíme rady, se stačí inspirovat z míst, kde naše problémy neexistují nebo tam jsou velice vzácné. Tam totiž patrně žijí takovým způsobem, který tyto problémy nevytváří. A z toho se můžeme hodně naučit. 

Zdalipak existuje výživový způsob, u kterého je například obezita skutečnou vzácností? 🤔😉

Why-Audience-Members-Need-to-Have-an-Open-Mind

Při studiu vlivu výživy na civilizační nemoci jsem četl spousty knih, ale žádná mě nějak významněji nezaujala. Poté ale přišla jedna kniha, od člověka, který se jmenuje Hans Diehl. Ten mi svojí prací nabídl to, co jsem hledal. Nebo spíš – to, co hledalo mě:

Hans Diehl založil organizaci která se jmenuje CHIPhealth.com (Complete Health Improvement Programs). Tato organizace doporučuje rostlinnou stravu jako základ pro řešení našich současných civilizačních nemocí – včetně obezity. Byl to můj první velký kontakt s výsledky rostlinného způsobu výživy.

Jen tímto programem prošlo přes 70 000 lidí. Účastníci jsou zároveň i vědecky a lékařsky monitorováni. S tímto údajem a s dalšími, ke kterým se ještě dostanu v rámci tohoto příběhu, jsem si uvědomil, že označit tento výživový způsob za „nepodložený“ by bylo velice zcestné.

Nejprve jsem si uvědomil hlavně to, že:

Výsledky těchto lidí jsou úžasné.

Obezita mizí. Infarkty jsou vzácností. Diabetes (DM2) se může vyléčit. Vysoký tlak, kožní problémy, vysoká hladina cholesterolu, energie, nálada… to všechno (a spoustu dalších nejčastějších chronických nemocí současnosti) se lepší nebo vyléčí – díky rostlinné stravě.

Aby toho nebylo málo, zjistil jsem i to, že lidé na rostlinné stravě žijí statisticky o 10 let delší životy. Kéž by si tak čtenáři tohoto příběhu uvědomovali, co to znamená. Jak hluboké poznání to nese.

Informace, které nasvědčovaly tomu, že se lidem dramaticky zlepšuje zdraví bylo to, co mě do tohoto výživového směru vtáhlo. Kdyby lidé řešili jen to, co rostlinná strava dává a ne to, co se musí odevzdat, aby pozitivních změn dosáhli, byla by to rychlá revoluce naší společnosti. Tím, že ale vede cesta přes odevzdání masa a podobných potravin, které mají lidé rádi, je proces hromadného přechodu na rostlinnou stravu během na dlouhou trať. 

Přesto to však lidé pomalu dělají.

Zdraví je častým motivem. I na mě bylo co zlepšovat:

Měl jsem kožní problémy (akné), chronický zánět v zápěstí, bedra mě bolela… to všechno se mi ale zahojilo nebo výrazně zlepšilo s přechodem na rostlinnou stravu. Zhubl jsem i 7 kg viscerálníhu tuku (tuku v břiše), zlepšila se mi kondice, atd. Prostě – odehrály se u mě běžné jevy rostlinné stravy.

Studoval jsem toto téma dále a zjistil jsem, že je přechod na rostlinnou stravu mnohdy to jediné, co je zapotřebí udělat pro vyřešení nejrůznějších problémů, které pochází z nevhodné výživy. U obezity se například ani nezvyšuje pohybová aktivita a nadbytečný tuk většinou vymizí.

hubnutí rostlinná strava

Mae Flowers zhubla pomocí rostlinné stravy. Vypadá dobře a nejspíše se cítí ještě lépe.
S CRS Klubem tvoříme podobné příběhy v Česku.
zdroj: instagram – freedomfoodlife

Když je to tak super, proč to není základní výživový způsob v naší společnosti? Proč do toho nejsme vychováváni? Proč se tomu lidé často brání? A proč jsou mnozí odborníci klidně i proti tomuto způsobu výživy?

Je to zkrátka odlišné od naší knedlo-vepřo kultury, které jsou součástí téměř všichni. Tomu odpovídají i názory většiny lidí kolem nás (včetně např. lékařů). Odpovídá tomu i „odborná výživová nauka“, která se zatím učí v naší společnosti. 

Uvědomil jsem si, že dokud se člověk nevzdělá v rostlinném způsobu výživy, tak by byla spíše náhoda, kdyby s ní od počátku souhlasil.

Počet lidí na rostlinné stravě však narůstá každým dnem. Tím, že to jde mírně proti naší kultuře, změny probíhají pomalu a v současnosti jsme v době, kdy teprve začíná být skutečně patrný nárůst výskytu tohoto způsobu výživy.

V obchodech je tento trend patrný – regály s produkty rostlinného charakteru se rozšiřují. Investují do nich lidé, jako je Bill Gates – jeden z nejbohatších lidí planety. Ví proč.

 

Jakmile jsem začal objevovat podobné informace, objevil se s tím i jeden problém. Stál jsem tváří v tvář své vlastní lenosti. Souboj s tímhle věčným démonem často ukončí spoustu mých aktivit. Nyní to však bylo celkem zásadní a musel jsem se nějak rozhodnout. 

Najednou jsem totiž věděl, že existuje možnost, jak bezmyšlenkovitě nekráčet po cestě směrem k nejčastějším zdravotním problémům v naší společnosti. Už jsem tu informaci zkrátka dostal – nebyla možnost ji vymazat z hlavy.

 

Jakmile člověk nahlédne za oponu, nejde zapomenout na to, co tam viděl.

 

Bylo to prostě přímo přede mnou. Nevím, co víc bych mohl chtít, abych začal brát tyto informace skutečně v potaz.

Začala to být i otázka principu. Co si vyberu? To, na co jsem zvyklý, ale nenese to dobré ovoce, nebo to – co nese skvělé ovoce, ale vyžaduje to, abych se měnil?

The Effect of High-Protein Diets on Coronary Blood Flow

Už před více než 30 lety bylo prokázáno lidmi jako je Caldwell Esselstyn nebo Dean Ornish, že má rostlinná strava schopnost pročistit ucpané cévy (na obrázku je průtok krve a jeho zlepšení po roce na rostlinné stravě). Ucpané cévy jsou hlavní příčinou úmrtí v naší společnosti. Současná medicína považuje tento problém za nevyléčitelný. Možná proto, že lékaři nepovažují výživu za něco, co by mohlo ovlivňovat lidské zdraví.
Následek? Desetitisíce lidí jen v ČR každý rok umírají, aniž by se dozvěděli o vlivu výživy na jejich zdraví.

Do toho člověk ještě začne chápat další témata s výživou spojená – vliv výživy lidstva na zdraví planety. Vůbec to, odkud pochází naše jídlo. Jak je vše protkané finančními pohnutkami mnohých organizací, atd…

Inkedvysledky rozbor_LI

Můj krevní rozbor po 5 letech na rostlinné stravě. I na mě se projevují blahodárné výsledky rostlinné stravy. Doktor mi řekl: Máte všechno skvělé, není tam jediná chyba. Pokračujte v tom co děláte. Např. jen díky hladině cholesterolu, kterou mám, je moje šance na infarkt - příčina úmrtí č. 1 v naší společnosti - dramaticky nižší, ne-li téměř eliminována.

I přes všechno co jsem již věděl a co mi rostlinná strava nabízela si ale myslím, že bych byl ještě schopen to ignorovat a z lenosti se neměnit. Někdy však se mnou silně zacloumá intuice a nenechá mě v lenosti. A tohle byl právě ten případ.

Chtěl jsem to vidět na vlastní oči

Spíše ze srandy jsem se rozhodl, že napíšu do zmíněného centra CHIPhealth, jestli bych tam mohl přijet na stáž. Chtěl jsem vše vidět na vlastní oči.

Ku mému překvapení záhy odpověděli, že:

Ano – můžeš dojet.

Po velké souhře mnoha okolností mi to nakonec bylo shůry umožněno. Přeci jen – bylo potřeba udělat několik zásadních rozhodnutí, sehnat peníze – přeci jen 3 měsíce v USA není levná záležitost. 

Pokud vás zajímá, jak jsem získal peníze na cestu a co na moje názory řekli učitelé na universitě, čtěte následující text:

Možnosti rostlinné stravy jsem zahrnul ve své diplomové práci. Při její závěrečné obhajobě jsem před universitními vyučujícími jsem prezentoval názory jako: Cukrovka je vyléčitelná – často stačí jíst rostlinnou stravu, obezita většinou zmizí, když lidé začnou jíst rostlinnou stravu, nejíst maso je zdravější než ho jíst, měli bychom jíst všichni rostlinnou stravu… atd.

Nejíst maso, nepít mléko? To je jasná sekta!

Když to řeknu stručně: Moje názory byly označeny jako „příliš radikální“ a že jako výstup univerzitního studenta je to nepřípustné. Když jsem komisi řekl, že s rostlinnou stravou žijí lidé o 10 let déle a že s jedním z míst, kde je tato výživa běžná, přímo komunikuji a jedu se tam podívat…

…bylo mi řečeno že „jedu do nějaké sekty utvrdit se ve svých radikálních názorech. Na shledanou. Přijďte za pár měsíců, až se zklidníte.“

S podobnými názory se setkávám do dnes. Nicméně – díky tomu, že jsem řekl, co jsem považoval za správné; díky tomu, že jsem svoji diplomovou práci nepřizpůsobil limitům mozků členů univerzitní komise, neuspěl jsem u obhajoby práce. Nedokončil jsem tak studium v plánovaný termín. Zůstal mi status studenta.

Několik dní na to jsem na chodbě potkal paní, která na univerzitě zařizuje zahraniční pobyty. Když zjistila, že mám v plánu na vlastní pěst jet do Spojených Států řešit toto téma, řekla: 
To je skvělá myšlenka. Na to bychom ti mohli sehnat příspěvek, když jsi ještě ten student…“

Nebýt tohoto grantu, nejspíš bych se z USA nevrátil jako člověk propagující rostlinnou stravu, ale jako bluesový zpěvák, který aby tam nějak přežil, tak celou dobu musel hrát na ulici na kytaru své smutné blues o tom, jak dostal skvělý nápad jet do Ameriky bez peněz.

Popravdě – můj blues by se asi lidem líbil více, než když jim říkám, že jim jejich současné výživové zvyky škodí. A že si doopravdy pomůžou, když je změní směrem k rostlinné stravě. „Blues – to jo. Ale pomoct si? Změnit se? To mi do života nedávej.“

Proto už o rostlinné stravě nikomu neříkám. Pouze publikuji informace pro ty, kdo o to mají zájem (kdo nemá zájem může rychle stránky opustit), nebo o ní mluvím, když jsem vyzván. Universitní komise mi byla pěknou školou v tom, jaké reakce lidí se dají očekávat. 

Měl jsem však pocit, jako bych právě prošel skutečnou životní zkouškou, za kterou jsem sice nedostal papír (diplom), ale…

Odměna? 3 měsíce v USA – San Francisco, Los Angeles, na konec i Florida, ale hlavně – město se jménem Loma Linda. To je lepší než dostat papír od university (který jsem dostal o půl roku později a už stejně nevím, kam jsem ho dal).

modré zóny

Vycestoval jsem do Loma Lindy – místa dlouhověkosti a skálopevného zdraví.

Loma Linda je jedno z měst, které má o 10 let vyšší průměrnou délku života, než je běžné v současných vyspělých společnostech. Toto město patří mezi takzvané Modré zóny – místa na naší planetě s nejdelší průměrnou délkou života.

Lidé tam dosahují skvělých zdravotních výsledků z veliké části díky tomu, že jsou skrze náboženství vychováváni k tomu, aby se o sebe starali. 

„Tělo je chrám pro tvoji duši, dal ti ho bůh, proto se o něj starej.“ Nebo: „ Bůh dal život a jedině bůh ho může vzít. Ty na to nemáš právo, proto jez, co ti bůh na Zemi nachystal k jídlu – plody, semena, …“

Když jsem zařizoval svůj pobyt v Loma Lindě, netušil jsem, že je to město „Adventistů sedmého dne“. Vztah k žádné církvi nemám. Být mezi nimi byla však pozitivní zkušenost. Byli to neuvěřitelně ochotní lidé, kteří – jakmile jsem dojel, tak první žena se kterou jsem se více seznámil, rozhodila sítě, všichni si začali vzájemně volat, aby zjistili, jestli někdo nechce ubytovat na pár měsíců jednoho mladýho kluka z „Československa“… 

Když jsem se ptal, co je vede k tomu, že mi všichni tak moc pomáhají, moje tehdejší paní domácí řekla: „Kdyby můj syn letěl do Evropy, chtěla bych, aby mu tam někdo taky takhle pomohl“

 

Hans Diehl a paní, která slaví 97 let v loma lindě

Na výživové konferenci v Loma Lindě: Hans Diehl s paní, která ten den slavila 97 let.
Dobře strávené 97. narozeniny – jít se vzdělávat o zdravém životním stylu.

Vdechl jsem zdravou kulturu a vrátit to zpět už moc nejde.

V Loma Lindě jsem byl přes 2 měsíce a pobyt mi změnil život. Byl to vhled do jiné kultury, která je nám přitom v mnohém velice blízká – je to „západní“ kultura.

Rostlinnou stravu – o které se tady bavíme – tam všichni považují za naprosto normální věc. Děti jsou vychovávány na rostlinné stravě. Těhotné ženy jedí rostlinnou stravu. Mnozí lidé za celý život nesní maso, nepijí mléko, nejedí vejce – a dožívají se mnohem vyššího a zdravějšího věku, než jak je tomu u nás. 

Když je člověk zdravější, žije jiný každodenní život, než když nevyužívá potenciál svého těla.

Přes dva měsíce jsem byl ve světě, jehož výsledky tolik převyšují obecné výsledky lidí v naší společnosti. V tom je ten diametrální rozdíl mezi mnou – člověkem co doporučuje rostlinnou stravu, a lidmi, kteří nemají moje zážitky – a jsou schopni (bez vzdělání, na základě domněnek a předsudků) říci třeba to, že je rostlinná strava nebezpečná.

Takové obavy já již vůbec nemám. 

Takovýchto hostin s mojí hostitelkou (3. z leva) jsem zažil bezpočet.
To poté domněnka, že si na rostlinné stravě nelze užívat jídlo, mizí velice rychle ve ztracenu. 

Je rostlinná strava bezpečná? Zamyslete se nad tím, jak „bezpečný“ je váš současný způsob výživy.

S obavami ostatních lidí ohledně bezpečnosti rostlinné stravy se potýkám často („Kde vezmeš bílkoviny a všechny ty živiny?“). Pokud vy mezi ně nepatříte, tak vám gratuluji – pochopili jste základní princip, ke kterému se záhy dostaneme. Pokud si však myslíte, že je rostlinná strava nebezpečná tak… co na to říct?
Např.: Vyváženou rostlinnou stravu schvalují veliké výživové a zdravotnické organizace.
Také bych řekl, že lidé v Loma Lindě a jiných Modrých zónách by úplně nesouhlasili s tím, že je jejich výživový způsob nebezpečný, když žijí zdravěji a o 10 let déle než člověk, který jim bude tvrdit například to, že nejíst maso je chyba.

Je dobré si uvědomit, že tyto názory (o tom, že potřebujeme maso, kravské mléko…) pochází z výchovy do naší kultury, kde je to normální. U nás je ale i normální být tlustý a nemocný. 

Moje hostitelka v USA – Danna – ve svém příspěvku na facebooku píše:
„Je jí 107 let, brzy jí bude 108. Nemá žádnou nemoc ani léky ani naslouchátko.
A zpívá!!! a chodí…. a má všechny své vlastní zuby!!!“

Názory na výživu lidí na rostlinné stravě se odlišují od názorů v na výživu většiny lidí kolem nás. Jsou to jiné názory – mají však i jiné (lepší) výsledky. 

Nelpět na svých názorech se mi velice osvědčilo. Prostě jen dělám to, pomocí čeho se v současnosti lidé dožívají nejvyšších věků ve vyspělých společnostech. To je (vzhledem k všeobecnému chaosu, který panuje v teoretickém výživovém světě) docela dobrý praktický a dlouhodobě ověřený náznak toho, že nedělám chybu.

Dokud však budou lidé přemýšlet starým způsobem, který generuje náš současný zdravotní stav společnosti – tak se bude jejich chování generovat nemoci a obezitu. Uzavřená mysl vůči rostlinné stravě brání i otevření dveří do zdravějšího a energetičtějšího života.

V Loma Lindě jsem byl na konci roku 2014. Od té doby jsem napsal knihu, kterou jsem rok nechával zdarma ke stažení, psal jsem blog, překládal, daboval vědecké přednášky, spustil vlastní přednáškovou činnost. Snažím se prostě šířit toto poznání, co mi energie stačí.

U toho jsem se stal celkem odborníkem na toto téma. Udělal jsem si akreditovaný kurz na výživového poradce abych měl základy i v konvenční nauce.

Téměř denně poslouchám americké vědce a lékaře, kteří mluví o možnostech výživy a lidského zdraví. Udělal jsem si vlastní „vysokou školu“ a ani po těch letech studia často bývám překvapen informacemi, které se ke mě dostávají.

Pomohl jsem i mnoha lidem kolem sebe, kdo o to měli zájem. Slyšel jsem už párkrát: „Cítím se fakt lépe, díky.“ „Konečně mi to normálně tráví.“ „Úplně se mi zlepšila pleť“ a nebo „jo, fakt mám normální krevní cukr i tlak. Léky už neberu.“ (nikoho nenabádám k tomu, aby přestal brát léky. Nabádám ke konzultaci se svým lékařem, který by měl být schopen posoudit, že už třeba léky nejsou potřeba). Nedávno jsem pomohl i kamarádovi, aby se stal mistrem ČR ve statickém potápění.

Rostlinná strava se osvědčuje v každodenním životě i v mnoha jeho specifických odvětví (sport, krása, mládí, energie, zdraví…). Baví mě tvořit šťastné příběhy lidí, kteří jsou ochotni tuto výživovou změnu podstoupit.

Baví mě pomáhat lidem s tím, aby úspěšně absolvovali jejich „Cestu k Rostlinné Stravě“ (CRS).

CRS Klub: Příležitost k vašemu novému JÁ

Abych usnadnil cestu k rostlinné stravě těm, koho lákají její možnosti, vytvořil jsem CRS Klub. Moje cesta vedla přes Kalifornii, stála přes 80 000 Kč. Další tisíce korun a stovky hodin jsem investoval do dalšího vzdělání. To všechno můžete ušetřit, včetně hromady času a tápání v chasou teorie výživy.

Do rostlinné výživy jsem se nenarodil, ovšem již má ve mě velice solidní základy, a byť jsem „pár let“ dovoloval příležitostné kousky masa, sladkosti, atd., nyní po zhruba pěti letech jsem již šťastnější bez těchto potravin, protože již dobře cítím, co to dělá s mým tělem. Šance, že bych se někdy vrátil k původnímu výživovému stylu, je asi nenávratně pryč. Životní styl vedoucí ke zdraví a dlouhověkosti je již mojí trvalou součástí.

Potraviny, bez kterých jsem si kdysi nedokázal představit život, mi nyní vůbec nechybí a přijde mi úsměvné, jak jsem jejich opouštění považoval za velikou věci. Přitom nyní mi zpětně přijde, že to bylo tak snadné. 

Je to asi jako maturita – veliká zkouška, na kterou se všichni chystají, třesou, je kolem toho veliké bubu a haló, pak tam ale každý dojde a když odchází, tak si říká. „Aha – tak to bylo ono? Kvůli tomu byl všechen ten poprask?“ A další rok budou radit těm, co tato zkouška teprve čeká: „Hele, nestresuj se kvůli tomu tolik. Je to v klidu.“

10 týdenní online kurz

A tento přístup nabízím i vám skrze CRS Klub, který obsahuje 10ti týdenní online kurz. Naučí vás, jak si vytvořit kolem sebe prostředí, které bude vaši cestu k rostlinné stravě podporovat. Dostanete souhrn znalostí, pochopíte spoustu souvislostí ve výživě. Dostanete jídelníček na 2 týdny pro inspiraci a další měsíce jídelníčků z dalších zdrojů. Dostanete podporu, nástroj na zaznamenávání a sledování průběhu hmotnosti, dostanete komunitu lidí se stejným záměrem.

Online kurz je součástí CRS Klubu. Stačí se stát jeho členem. Co považuji za jeho silnou stránku – je, že kurz chystám jako reakce na nejčastější dotazy lidí. Každý týden ujdeme jeden „Úsek na vaší cestě k rostlinné stravě“. Poté co absolvujete úsek, budete mít pochopitelně spoustu otázek. Na ty nejčastější otázky budou vytvořeny následující díly kurzu – následující úseky cesty.

Takto věřím, že budete mít vysokou šanci na vybudování nového a pevného zvyku, který se změní v nový životní styl s rostlinnou stravou jako hlavní složkou vašeho jídelníčku.

Josef Laštovička ♥︎ 2013-2018 | Kontakt: josef@crsklub.cz | Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů | Cookies